„Nejsem na to sama.“

Když byla Zdenka Krhutová z Frýdku-Místku zařazena do programu podpory pacientů se srdečním selháním, zpočátku váhala. Nedůvěra k nové formě komunikace byla přirozená. Dnes – s odstupem let – však její zkušenost ukazuje, jak zásadní roli může telemedicína sehrát u pacientů v paliativním režimu. Nejde jen o kontrolu zdravotního stavu, ale o pocit bezpečí, dostupnosti a kontinuitu péče. „Sednu si doma do křesla, zapnu počítač a vím, že se mám na koho obrátit. Díky tomu nejsem na svou nemoc sama,“ říká.

V kontaktu je nejen s lékařkou z I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc, ale i se sestrou, psycholožkou a dalšími členy týmu. Součástí péče je rovněž sociální poradenství. Komunikace probíhá přes tablet, telefon či počítač, technicky jednoduchým způsobem – přihlášením přes odkaz v e-mailu. Monitoring zdravotního stavu, konzultace výsledků vyšetření i úpravy léčby je možné řešit na dálku, v koordinaci s praktickou lékařkou. Osobní návštěva nemocnice je tedy nutná jen v případě skutečného zhoršení stavu. Telemedicína zde funguje jako filtr, který odděluje nezbytné od zbytečného.

Zkušenost paní Krhutové zároveň vyvrací častý stereotyp, že moderní technologie jsou pro starší pacienty překážkou. Sama sebe označuje za „technický antitalent“, přesto zvládá komunikaci bez obtíží a k využívání digitálních nástrojů motivuje i své okolí. V kontextu nevyléčitelného onemocnění pro ni vzdálený kontakt nepředstavuje odosobnění péče, ale naopak její obohacení. Telemedicína v jejím případě neznamená chladný technologický dohled, nýbrž jistotu, že zdravotnický tým je nablízku – připraven reagovat, poradit a podpořit. V paliativní péči, kde hraje roli nejen medicína, ale i psychická stabilita, je tak digitální spojení plnohodnotnou součástí komplexní podpory pacienta.

Článek Telemedicína jako opora v paliativní péči se nejdříve objevil na Telemedicína.